|
|
Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry
Husáková, Gabriela ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Bakalářská práce "Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry" se zaměřuje na převrat v roce 1973 a nastolení nedemokratického režimu, stejně tak na jeho pád a následný proces demokratizace s důrazem na roli, již v tomto období chilských dějin sehrál generál Augusto Pinochet. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je uvést způsob a podmínky nástupu Pinocheta k moci a jeho vliv na politiku režimu, je většina práce primárně zaměřená na předpoklady a průběh vojenského převratu, vnitřní a vnější politiku, ústavu z roku 1980 a následný plebiscit v roce 1988, který zapříčinil jeho mocenský pád. Proto je část práce věnována i roli opozice, popisu kampaní pro tento plebiscit a vývoji během období demokratizace, kdy se Pinochet postupně stahuje z politické sféry. První část pojednává o chilském politickém systému před nástupem diktatury, včetně popisu Allendeho vlády, jejíž problémy zapříčinily vojenský převrat, a formálního začlenění Pinochetova režimu dle politologa Juana Linze. Dále je blíže specifikován režim samotný, především hospodářská a zahraniční politika režimu. Následující část práce je věnována roli opozice, na kterou navazuje popis politického pádu včetně popisu nové ústavy a výsledků plebiscitu v roce 1988. Poslední část pak popisuje postupnou demokratizaci, kdy se práce...
|
|
|
Military coup as a distinctive feature of Turkish military, the changing civil-military relations, and the current position of the Turkish army
Tkadlečková, Daniela ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
(abstrakt) Pokus o vojenský převrat v červenci 2016 postavil Turecko na rozcestí, kde se musel národ rozhodnout, zda následovat příklady v historii Republiky a podpořit puč, nebo se odvrátit od armády a upustit od tradice vnímání armády jako ochránce sekularismu a hodnot, na nichž byla Republika Atatürkem založena. Tato práce analyzuje, jak se změnily civilně-vojenské vztahy v Turecku, jaké faktory tuto změnu ovlivnily a jak je turecká armáda vnímána tureckou společností v současné době. Do výzkumu byly zahrnuty čtyři intervence provedené armádou ve 20. století, a červencový pokus o puč. Vojenský puč je zkoumán jako zcela specifický prvek turecké armády na základě teorie praetorianismu; v zemi jsou pak puče napříč studií prezentovány jako intervence, které se opakovaly nejen na základě odhodlání armády chránit stabilitu a Republiku jako takovou, ale také za akceptace intervence tureckou společností, jež armádu vnímala jako řešení v krajních situacích. Práce nadále prezentuje důvody, které hrály stěžejní roli v transformaci civilně- vojenských vztahů na počátku 21. století, a porovnává, jak se vnímání armády tureckou společností změnilo před a po červencovém puči.
|
|
| |
|
| |
|
|
Military coup as a distinctive feature of Turkish military, the changing civil-military relations, and the current position of the Turkish army
Tkadlečková, Daniela ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
(abstrakt) Pokus o vojenský převrat v červenci 2016 postavil Turecko na rozcestí, kde se musel národ rozhodnout, zda následovat příklady v historii Republiky a podpořit puč, nebo se odvrátit od armády a upustit od tradice vnímání armády jako ochránce sekularismu a hodnot, na nichž byla Republika Atatürkem založena. Tato práce analyzuje, jak se změnily civilně-vojenské vztahy v Turecku, jaké faktory tuto změnu ovlivnily a jak je turecká armáda vnímána tureckou společností v současné době. Do výzkumu byly zahrnuty čtyři intervence provedené armádou ve 20. století, a červencový pokus o puč. Vojenský puč je zkoumán jako zcela specifický prvek turecké armády na základě teorie praetorianismu; v zemi jsou pak puče napříč studií prezentovány jako intervence, které se opakovaly nejen na základě odhodlání armády chránit stabilitu a Republiku jako takovou, ale také za akceptace intervence tureckou společností, jež armádu vnímala jako řešení v krajních situacích. Práce nadále prezentuje důvody, které hrály stěžejní roli v transformaci civilně- vojenských vztahů na počátku 21. století, a porovnává, jak se vnímání armády tureckou společností změnilo před a po červencovém puči.
|
|
|
Cesta Augusta Pinocheta k moci; chilský puč 1973
Kunická, Tereza ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Práce se zabývá událostmi a vývojem v Chile, který vedl k vojenskému převratu a následnému nastolení autoritativního režimu v čele s Augustem Pinochetem v září 1973. Tento režim při svém vládnutí používal silnou represivní politiku a docházelo zde k plošnému porušování lidských práv; na druhé straně se ale Pinochet zasloužil o ekonomickou stabilizaci země, díky které se dnes Chile řadí mezi nejvyspělejší státy Latinské Ameriky. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je určení nejzásadnějších faktorů na úspěšnost převratu a převzetí moci Pinochetem, se velká část práce zaměřuje na vývoj v Chile na začátku 70. let, vnitřní politiku Allendeho režimu a celkovou politickou situaci v zemi, kterou je nezbytné znát pro pochopení pozdějšího vývoje. V další části jsou zmíněny události bezprostředně ovlivňující pučistické nálady v armádě a je zde věnován prostor i analýze převratu, který zapříčinil pád Allendeho vlády a nástup Pinocheta k moci. V neposlední řadě jsou detailně specifikovány faktory podílející se na pozitivním průběhu převratu; významná část se věnuje americkému vlivu na chilské události v 70. letech, která čerpá převážně z dříve přísně tajných dokumentů uveřejněných americkou vládou na konci 90. let. V závěrečné části práce jsou poté zmíněny události, jež následovaly po samotném převratu...
|
|
|
Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry
Husáková, Gabriela ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Bakalářská práce "Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry" se zaměřuje na převrat v roce 1973 a nastolení nedemokratického režimu, stejně tak na jeho pád a následný proces demokratizace s důrazem na roli, již v tomto období chilských dějin sehrál generál Augusto Pinochet. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je uvést způsob a podmínky nástupu Pinocheta k moci a jeho vliv na politiku režimu, je většina práce primárně zaměřená na předpoklady a průběh vojenského převratu, vnitřní a vnější politiku, ústavu z roku 1980 a následný plebiscit v roce 1988, který zapříčinil jeho mocenský pád. Proto je část práce věnována i roli opozice, popisu kampaní pro tento plebiscit a vývoji během období demokratizace, kdy se Pinochet postupně stahuje z politické sféry. První část pojednává o chilském politickém systému před nástupem diktatury, včetně popisu Allendeho vlády, jejíž problémy zapříčinily vojenský převrat, a formálního začlenění Pinochetova režimu dle politologa Juana Linze. Dále je blíže specifikován režim samotný, především hospodářská a zahraniční politika režimu. Následující část práce je věnována roli opozice, na kterou navazuje popis politického pádu včetně popisu nové ústavy a výsledků plebiscitu v roce 1988. Poslední část pak popisuje postupnou demokratizaci, kdy se práce...
|
host ::
RSS.